Říká se, že v životě jsou absolutně jisté jen dvě věci. Smrt a daně. Jaroslav Foltýn se ve svém profesním životě léta věnuje druhé zmíněné jistotě. A v daních je opravdu dobrý. Astronomie by nám však mohla oponovat tím, že stejně jistý je i východ a západ Slunce. Návrat Halleyovy komety každých 75–76 let. A orbitální mechanika, která se týká bez výjimky každičkého nám sebevíce vzdáleného tělesa, platí se smrtící jistotou v celém pozorovatelném vesmíru. Možná i proto, a pro svou tajemnou krásu, astronomie našeho kolegu z oddělení daní tak učarovala. V pravidelné rubrice, která se věnuje koníčkům našich kolegů, tak přinášíme příběh vesmírného hobby Jaroslava Foltýna.
Sraz jsme si s Jaroslavem dali, kde jinde, než na střeše Parkview. Vzhledem k tomu, že bylo kolem poledne a nad námi se rozprostíralo čistě modré nebe, nebyla pozorovatelnost hvězd kdo ví jak slavná. I tak nám Jaroslav předvedl svůj hvězdářský dalekohled, který s pomocí kolegy na pozadí pražského panoráma sestavil. Zrcadlo obřího teleskopu jsme tak namířili alespoň na sluneční odlesky v oknech Pražského hradu na obzoru.
Jaroslav se astronomii začal dle svých slov více věnovat zhruba v roce 2005. Co ho k tomu táhlo? „Vždycky jsem se zajímal o přírodní vědy, měl jsem k nim kladný vztah. Bavila mě i geologie. Měl jsem vždycky pocit, že astronomii se nemůžou běžní lidé věnovat, že je k tomu zapotřebí mít přístup k nějaké hvězdárně. A pak jsem se stal členem České astronomické společnosti, kam jsem chodil na přednášky pana Grygara.“
Od roku 2007 začal Jaroslav chodit na astronomický kurz, kde se seznámil s komunitou nadšenců, se kterými si u čaje vyměňoval literaturu a vlastní zkušenosti s pozorováním nebeských těles. Tak na nějakou dobu vzniklo astronomické sdružení Mikro Astro Čaj, které začalo pořádat i vlastní astronomické akce.
Podle Jaroslava se amatérští astronomové dělí na fotografy a pozorovatele. On sám se na vesmírné úkazy raději dívá pouhým okem. „Nastavit a naprogramovat si foťák u dalekohledu, jít do divadla a ráno se podívat, co jsem vyfotil, to mě tolik neláká. Mám rád to čekání, vzrušení. Je to větší zábava,“ dodává Jaroslav s poťouchlým úsměvem.
A co pozoruje nejradši? „Nejzajímavější jsou takzvané deep space objekty, tedy galaxie, hvězdokupy a různé mlhoviny. Například nám nejbližší galaxie v Andromedě. A čím větší je dalekohled, tím, samozřejmě, větší detail vidíte.“
Od roku 1990 obíhá planetu Zemi ve výšce 569 kilometrů Hubbleův vesmírný dalekohled. V prosinci 2021 navíc lidstvo na oběžnou dráhu Slunce vyslalo dalekohled Jamese Webba. Oba tyto teleskopy nám přináší neuvěřitelné a barevné fotografie tisíce světelných let vzdálených objektů. „Na veřejných akcích se nám potom stávalo, že lidé, kteří jsou už dnes zvyklí na tyto barevné obrázky, zkrátka nebyli z normálního pozorování tak nadšení. Ve tmě nám lidem fungují méně oční čípky, tedy fotoreceptorické buňky v oku zodpovědné za barevné vidění. Pokud jsme tedy pozorovali nějakou hodně vzdálenou mlhovinu, objekt se v dalekohledu mohl zdát jako černobílý.“ Na otázku, zda Jaroslavovi nové fotografie z dalekohledu Jamese Webba berou nadšení z astronomie, nám náš kolega odpovídá jasně. „Rozhodně ne!“
V Česku máme tři takzvané oblasti tmavé oblohy, a to v Jizerských horách, u Plzně u Manětína a v Beskydech. Tyto chráněné oblasti se vyznačují právě velmi jasnou noční oblohou. „Pokud ale máme nějakou akci u Prahy, jezdíme k Ondřejovu,“ říká Jaroslav, kterému zároveň nijak nevadí ani vysoká koncentrace družic, za kterou v posledních letech může zejména rozšiřující se síť satelitů Starlink společnosti SpaceX. „Problémy to dělá profesionálům, kazí to fotky.“
Kompaktní zrcadlový dalekohled, který nám Jaroslav přinesl ukázat, je značky Obsession telescops a má průměr 55 centimetrů. Náš kolega se přiznal, že taková hračka může vyjít i na deset tisíc dolarů. „Za tu dobu co ho mám, už se to posunulo. Dnes už jsou takové dalekohledy i levnější. Pokud ale nekupujete čočkové dalekohledy, kde se platí nejvíce za to sklo, můžete i svému dítěti pořídit celkem levný dalekohled na amatérské pozorování. Dnes už se prodávají vesmírné dalekohledy dokonce i v Lidlu!“
A kdo se vlastně astronomii věnuje nejčastěji? “V tom mě ten koníček baví. V té astronomii je to takové liberální a spojuje vlastně různé skupiny lidí. V našem sdružení byli lidé různých zaměření, technici, lidé z matfyzu, ale i umělci a studenti.“
Chcete se Slávkem potkávat v kanceláři?
Prozkoumejte náš daňový tým a vyberte si správnou pozici pro vás. Daňové konzultanty hledáme i do Brna a Ostravy.
