„… A ten Mike, to je TEN Thornton?“

autor 10. října 2019Finance, Instinkt

Obor oceňování z globálního pohledu byl ještě před pár desítkami let doménou amerických poradenských firem, zbytek světa se oceňování od nich učil za pochodu a třeba velká čtyřka v tom tápala ještě relativně nedávno. Teprve masivní rozvoj M&A poradenství, jejichž každodenním chlebem je potřeba vědět, za kolik to či ono mám prodat nebo koupit či zafinancovat, začal řadě lidí ukazovat, že tu je poměrně velký koláč, ze kterého se dá něco ukrojit.

Ani my v GT jsme v tomto nebyli výjimkou a usilujeme o dlouhodobé posilování naší pozice. Potvrzují to i čísla –v očekávaném obratu na rok 2020 dostáváme téměř na dvojnásobek globálních výnosů z oceňovacích služeb. A že je pořád kam růst, ukazuje i fakt, že obdobně roste i náš celosvětový tržní podíl. Máme 700 specialistů na valuace téměř po celém světě a dál rosteme.

Zdroje tohoto růstu jsou jednak v lokálních příležitostech, jako jsou přirozený vývoj nabízených služeb lokálních kanceláří či akvizice některého z hráčů na trhu, ale i příležitosti přicházející ze zahraničí a mající často dopad na více trhů zároveň. Pro obě tyto oblasti se GT snaží postupovat v oblasti oceňování čím dál více koordinovaně. Proto se ve dnech 12.-13. září 2019 v Athénách sešli lídři oceňovacích služeb z jednotlivých členských zemí sítě GTI.

 Oceňovatelé z celého světa

Účast byla až nečekaně vysoká – celkově se nás sešlo 53 a s výjimkou Austrálie dorazili kolegové ze všech kontinentů. I díky tomu už vím, že GT má dnes své oceňovatele například i v Botswaně, Kazachstánu nebo na Filipínách. Necelá polovina delegátů byla evropských. Poněkud slabší účast amerických kolegů, od nichž se je vždycky co učit, bohatě kompenzoval fakt, že jedním z klíčových spíkrů konference byl Bryan Benoit z Houstonu. Toto jméno je dobré si mezi oceňovateli a TASaři zapamatovat, protože na konferenci v Athénách právě Bryan symbolicky převzal žezlo. Dosavadní lídr Valuations Mike Thornton (odpověď na otázku z titulku: Ne, není to TEN Thornton) spolu se svou pravou rukou Clare Gilbert zde po sedmi letech předali vedení globálního Valuations týmu Bryanovi a také Darshaně Kadakii, partnerce kanceláře v indické Bombaji. Loučení s Mikem pak gradovalo na společné čtvrteční večeři, kde jsme měli všichni bohatý prostor na networking. Ten byl rovněž v mnoha ohledech inspirativní, a to nejen hostinou v pravdě řeckých dimenzí. A tak mám třeba námět pro příští offsite: Belgičani prý měli letos Highlander Games, a to včetně takových specialit, jako je nahánění ovcí s honáckým psem 🙂 .

Nastupující dvojitost vedení je přitom symbolická. Na jedné straně zástupce západního světa Bryan, přinášející tlak na inovaci našeho odvětví, zapojení moderních nástrojů do naší práce, její celkovou automatizaci tak, abychom se uměli vypořádat s prací efektivněji a s větším vhledem do problematiky – to vše proto, ať si na saturovaných domácích trzích držíme pozice a posilujeme na úkor podílů jiných hráčů. Na straně druhé Darshana coby zástupkyně jedné ze dvou nejlidnatějších zemí světa, v nichž oceňovací služby vyrostly téměř z nuly za pár desítek let do jednoho z největších týmů celosvětově.

 Oceňování nemovitostí – umíme

Je pro mě velkým potěšením, že čím dál výraznější stopu v celé téhle success story mají také týmy GTV Czech a Hungary. Je to dáno tím, že zatímco valuace podniků či cenných papírů se dnes už vyučují na skoro každém oboru podnikových financí, oceňování nemovitostí a průmyslových aktiv je disciplína s výrazně větším přesahem do technických oborů, jíž se finančáci často podvědomě vyhýbají. A tak jsme s maďarským kolegou Ágostonem Jakabem měli společnou prezentaci a představili v ní náš dvojtým jako jednu jednotku, která je jim k dispozici. A od té doby mám týdně 2-3 maily, které už na to navazují s možnými oportunitami, žádostmi o radu apod. Má to smysl. Pražská kancelář má pro západoevropské a americké kolegy kouzlo relativně nízkých lokálních sazeb za velmi solidní odvedenou práci. Často jediný takový projekt nás toho naučí víc než celý rok domácích oceňovaček.

Síť GT si již od roku 2016 libuje, jak skvělé rozhodnutí bylo Prahu a Budapešť přibrat. Prolomili jsme totiž najednou psychologickou hranici u řady globálních klientů, pro něž jsme předtím měli image bezvýznamných market followerů. Najednou nás berou jako ekvivalent firem z ranku Big 4 nebo globálních oceňovacích gigantů jako Duff & Phelps. Spolu s tím přicházejí nadnárodní giganti, kteří potřebují řešit projekty s přesahem do různých oblastí světa. Nedosáhli jsme úspěchu. Teprve ho začínáme.

A co mě v Athénách ještě zaujalo?

  • Jeden z athénských partnerů nám velmi podrobně popsal řeckou cestu z toho všeho marasmu po bankrotu státu. Je to neuvěřitelné, čím vším si tam lidé museli projít, a člověku to naše několikaleté středoevropanské mudrování o lenoších na teplém jihu až přišlo blbé, když to všechno slyšel. Daňová zátěž je tam dnes tak šílená, že se „z pokusů o daňový únik stalo v Řecku národní hobby.“
  • Poučná byla i panelová diskuse Bryana, Darshany a Clare o vývoji regulatorních požadavků na oceňovatele. Ač jde o pro nás spíše abstraktní požadavky, trend je celosvětově jasný – regulujeme, až se z oceňovatelů bude kouřit. Takže máme pořád co nového řešit a učit se.
  • Snaha Britů ukázat se jako sektoroví specialisté paralelně v několika progresivních oborech a pravidelně k nim publikovat studie, které nás v očích odborné veřejnosti posunou opět kus dál.
  • Představení Tableau jako robustního nástroje business analytiky, který ale cílí na větší firmy než je typická lokální klientela pražské kanceláře. Lokálně by se ale i k Tablu měla u nás napřít pozornost.
  • Jaký je ta Akropole vlastně malý vršíček

Autor: Přemek Krch