Konec babího léta a povídání nad lahodnou kávou na zahrádce kavárny v pražských Dejvicích. Tak vypadal rozhovor s čerstvými absolventkami kvalifikační zkoušky na daňového poradce Veronikou Hložánkovou a Soňou Hanigovskou. Zvažuješ kariéru daňového poradce? Následující rozhovor s našimi úspěšnými absolventkami kvalifikačních zkoušek tě může inspirovat. Jejich tipy a postřehy určitě oceníš.
Veronika: Když jsem odmaturovala, úplně jsem nevěděla, kam dál, ale intuitivně mi VŠE v Praze připadla jako dobrá volba. Podle výsledků u přijímaček a i mých preferencí jsem se dostala na obor Zdanění a daňová politika. V rámci studia jsem si také zkusila i oblast marketingu, ale nakonec jsem se vrátila k daním, především asi i kvůli lepšímu uplatnění.
Soňa: V Bratislavě jsem souběžně studovala dvě vysoké školy, a to právnickou a ekonomickou. Já a daně nebyla v žádném případě „láska na první pohled“. Před zkouškou z finančního práva jsem prohlásila, že daním se profesně nikdy věnovat nebudu. Tehdy mi chyběl širší rozhled a propojení teorie s praxí, což se po příchodu do Prahy změnilo. Dostala jsem příležitost nahlédnout do fungování reálného finančního modelu jedné společnosti a podařilo se mi najít logické souvislosti mezi daňovými zákony a čísly v praxi. Rozhodla jsem se pro pozici účetní, která se stala mým odrazovým můstkem pro daňovou profesi.
Veronika: Hlavní motivací bylo, že mě to profesně významně posune. Už jen samotná příprava na zkoušku, která je hodně náročná, slibovala rozšíření znalostí ze všech daňových oblastí i z účetnictví. Lákalo mě, že získám i lepší uplatnění na trhu práce. Doufám, že mi také v budoucnu přivede vlastní klienty. Sice zatím v práci neuplatním všechny znalosti, které jsem získala v období přípravy na zkoušku, ale věřím, že mi to časem přinese zajímavé pracovní příležitosti.
Soňa: Zkoušku jsem vnímala jako možnost posunout se profesně dál. Říká se, že „cílem je samotná cesta“ a při přípravě na zkoušku to platilo dvojnásob. Samotná příprava pro mě měla obrovský přínos a učením mi postupně dávaly smysl i věci, v kterých jsem doposud měla mezery. Navíc, od svého nástupu do firmy jsem měla štěstí na nadřízené a kolegy, kteří si na mě pokaždé našli čas a byli ochotní mi vysvětlit problematiku, které jsem v dané chvíli nerozuměla.
Veronika Hložánková
Veronika: Zkouška je rozdělena na část písemnou a ústní. Písemná část je rozdělena do dvou dnů a skládá se ze souvislých příkladů z každé daňové oblasti a účetnictví a dále z testových otázek. Aby se člověk dostal k ústní časti, musí splnit alespoň 50 % z každé dílčí části písemného testu. Před ústní zkouškou jsem byla poměrně ve stresu, protože je jiná než na vysoké škole – není čas na přípravu a ani nejsou typové otázky či okruhy, na které se zkoušející komise může ptát. Nicméně nakonec nebyla ústní zkouška tak hrozná, zkoušející byli milí a snažili se pomáhat.
Soňa: Před písemnou částí zkoušky jsem cítila stres. Přestože má uchazeč ke zpracování k dispozici pět hodin času, příklady jsou náročné a není moc prostoru na zdlouhavé dohledávání řešení v literatuře. Osobně mi velmi pomohla časová strategie, kterou nám doporučili v Grant Thornton. Pět hodin času jsem si tak rovnoměrně rozdělila na příklady, a to konkrétně 1,25 hod. na každý příklad, 30 minut na test a zbylých 45 minut jsem měla k dispozici pro kontrolu, případně jako možnost vrátit se k příkladu, který byl pro mě nejobtížnější. Bez ohledu na to, jestli se mi v průběhu zkoušky podařilo příklad dotáhnout do konce, určený časový limit jsem pro jednotlivé části dodržovala. Na ústní části jsem měla štěstí na zkušební komisi, která vytvořila příjemnou atmosféru. Stres ze mě opadl a já jsem se mohla plně soustředit na své odpovědi. Osobně mě velmi potěšila pochvala od předsedy komise, který ocenil, že jsem se jako Slovenka dokázala popasovat s českou daňovou terminologií.
Soňa: Příprava na zkoušky je časově hodně náročná, proto musí být člověk připraven a ochoten na nějaký čas vyměnit své osobní zájmy za příklady, kalkulačku a zákony. Při počítání příkladů je důležité jít do detailů, nesnažit se memorovat postup výpočtu, ale umět ho odůvodnit a pochopit jeho návaznost na zákony. Skvělý tip je vzít si prvotně příklad bez řešení a snažit se dospět k výsledkům vlastní úvahou a řešením. Na případné nejasnosti jsem měla vždy možnost zeptat se v práci.
Veronika: Na zkoušku se společně se mnou připravovalo několik mých kolegů – kamarádů, takže mi velmi pomohlo, že jsme se navzájem motivovali, scházeli se po práci a příklady na zkoušky jsme řešili společně. Kdybych na to byla sama, byla by pro mě příprava určitě náročnější. Před samotnou zkouškou jsme na týden s kolegy odjeli na chatu, kde jsme se zavřeli a počítali a počítali.
Soňa Hanigovská
Veronika: Doufám, že postupně dál profesně porostu a zužitkuji znalosti, které jsem získala přípravou na zkoušky.
Soňa: Při profesi, jakou je daňové poradenství, se zkouškou proces učení nekončí. Je potřebné neustále sledovat změny, novely, příslušnou judikaturu. Očekávám větší odpovědnost a možnost podílet se na řešení náročnějších kauz a zakázek.
Veronika: Možnost specializovat se v jedné daňové oblasti – v dani z příjmu fyzických osob. Myslím, že jsem se také naučila jednat s klienty, protože jsem s nimi poměrně rychle mohla komunikovat napřímo. A hlavně za tu dobu, co tu pracuji, se z mých kolegů stali velmi dobří kamarádi.
Soňa: Příležitost prohloubit si své poznatky z jednotlivých daňových oblastí, možnost podílet se na zajímavých zakázkách a naučit se správné aplikaci teoretických vědomostí v praxi.
Veronika: Hlavně samostatnost. Už po pár měsících jsem si mohla svůj čas organizovat sama, komunikovat s klienty napřímo a úkoly řešit samostatně. Zároveň je tu spousta ochotných lidí, na které se mohu kdykoliv obrátit.
Soňa: Baví mě dohledávání řešení v právních předpisech, práce s čísly, a především logické souvislosti mezi nimi. Účetnictví vnímám jako finanční model, který je zrcátkem toho, kde a v jakém stavu se firma nachází.
