Jako konzultant mám určitá privilegia. Komunikuji pravidelně s mnoha lídry a managery českých firem napříč odvětvími a vždy jim kladu na úvod stejnou otázku: jak na ně dopadají současná vládní opatření v souvislosti s pandemií. Díky tomu mám poměrně slušný přehled, co se aktuálně děje a jak to ovlivňuje jednotlivé obory nebo firmy. Je to pro mě zároveň cenný zdroj inspirace.
Všichni jsou aktuální situací ovlivněni, někdo více, jiný méně, téměř každý při popisu současného stavu používá slovo krize. Logicky mě zajímají jejich zkušenosti a náměty, co dělat, jak se vypořádat se zvýšenou nejistotou, jak udržet a motivovat klíčové lidi. Jejich odpovědi se snažím shrnout v tomto článku. Berte jej tedy jako jakýsi neoficiální průzkum klíčových ingrediencí krizového řízení v současných českých poměrech.
Hlavní je leadership. Vedení je samozřejmě důležité vždy, nicméně, když je moře rozbouřené a začne foukat, všichni se poohlížejí po lodivodovi. Co dělá vedení? Jak reaguje? Upadne do lákavých mikromanažerských pastí nebo ční jako skála nad rozbouřeným mořem vědomo si toho, že takových bouřek již pár přestálo.
Správné vedení – a často to není jen o jednom lídrovi – především dostatečně komunikuje. Nezakrývá úskalí, řeší problémy, které se vyskytnou, diskutuje je a ukazuje jejich řešení. Správný lídr je pozitivní. Pozor, to neznamená lacině optimistický. Jde o to střízlivě, se zkušeností nastiňovat další vývoj a kroky, kterými se firma vydá. Mluvit jasně a srozumitelně pro celý tým.
Dalším, často se opakujícím prvkem je existence jasné vize. Pokud má firma definovaný směr, má své aspirace a cíle, krize nemusí být jen riziko, ale také příležitost pro jejich rychlejší naplnění. Je to zároveň kotva, která drží klíčové lidi v týmu na palubě, protože moře se jistě zase uklidní a naplnění vize není jako dodat objem plánovaných tržeb v letošním roce.
A s tím souvisejí firemní hodnoty a to, jak je celý tým žije, jak je umí v každodenním fungování použít. Vím, že si teď říkáte: tak to je průšvih, minulý rok jsme fúzovali a firemní hodnoty ještě nejsou usazené a vize je nejasná. Krize přišla moc brzy, ještě nejsme připraveni vyrazit na rozbouřené moře. Zkušenosti mých kolegů, lídrů svých firem, říkají, že je tomu naopak. Že právě teď má smysl se o hodnotách a vizi firmy bavit a hledat ji. I takové hledání je pro loď v bouři pevným bodem na obzoru.
Poslední sdílená rada se týká rozvoje. V krizi je čas zaměřit se víc na rozvoj lidí, budování schopností a dovedností týmu. Možná je na to jen více času. Ale i tak je moudré ten čas využít pro budoucnost a zároveň tím ukázat členům týmu, že hlavně na nich záleží, jak se s danou situací vypořádáme.
Co si z toho beru pro naší plachetnici? Je čas diskutovat naši vizi a posílit vnímání společných hodnot napříč týmem. To je úkol na letošní rok.
Tak šťastnou plavbu!
