Michael Nerad: Samotný výsledek vás nic nenaučí, to nejcennější poznáte na cestě za ním

  • Úvod
  • Příběhy našich lidí

Skoro šest let se pohybuji v oblasti daňového poradenství, tři roku v Grant Thornton. Celý můj pracovní život byl o daních a klientech, stanoviscích a zakázkách, time-sheetech a hodinových sazbách.

Daňové poradenství pro mě nebyla vždycky jasná volba. Na gymnáziu jsem se učil od všeho trochu a nikdy neměl možnost se pořádně zaměřit na jednu věc. Toužil jsem stát se právníkem, psychologem či auditorem, ale nikdy jsem nesměřoval k jedné konkrétní profesi. Maturoval jsem z češtiny, angličtiny, matematiky a základů společenských věd, čímž jsem si rozhodně hon za svou budoucí profesí nijak neulehčil a výběr nezúžil. Jediné, v čem jsem měl jasno, byla má nechuť k dějepisu, biologii a fyzice. Věděl jsem tedy, že ze mě určitě nebude další Josef Dobrovský, Charles Darwin nebo Stephen Hawking.

Maminka vystudovala na Vysoké škole ekonomické obor účetnictví a vzhledem k tomu, že v tuto dobu už jsem měl jasno v tom, že právníkem být nechci (přičemž touhy po studiu psychologii mě opustily ještě dříve), vydal jsem se v maminčiných šlépějích cestou účetnictví a profesí auditora.

Prémiová fakulta na VŠE 

Na VŠE jsem sáhl po prémiové (aspoň tohle o sobě vždy tvrdila, do teď si nejsem úplně jistý proč) fakultě F1 (možná to bude tou „jedničkou“ ve jménu?) – Finance a účetnictví, obor Účetnictví a finanční řízení podniku. Jak jsem však náhle zjistil, účetnictví nebyla úplně moje parketa a bylo načase začít fušovat do daní.

Magistra jsem v rámci své hlavní specializace sice strávil ponořen hluboko v účetní osnově, ale vedlejší specializace a veškeré volitelné předměty byly už ve znamení daní. Po úspěšném získání diplomu bylo tedy načase se konečně rozhodnout; bude ze mě auditor nebo daňový poradce? Abych si to rozhodování neudělal příliš jednoduché, ucházel jsem se jak o auditorskou pozici v jedné nejmenované poradenské firmě, tak o pozici asistenta daňového poradce v druhé nejmenované poradenské firmě.

Navzdory tomu, že jako asistent auditora jsem prošel třemi koly přijímacího řízení, skládal testy a měl část pohovoru i v němčině (tu už bych vážně z toho CV měl vyhodit), a celkově měl ze sebe dobrý pocit, když jsem obstál v tak rigorózní zkoušce, zvolil jsem nakonec pozici asistenta daňového poradce, kde přijímací pohovor probíhal ve výrazněji odlehčené náladě a což byla profese, ke které jsem přeci jen tíhl o něco více.

První dny ve firmě

Dodnes si pamatuji první den mého účinkování v daňové kanceláři a první úkol, který jsem od svého nadřízeného obdržel; aktualizace daňového dotazníku. Pro mě jako daňového nováčka to byl tehdy relativně obtížný úkol, který vyžadoval orientaci nejen ve všech zavedených a dlouho platných aspektech daně z příjmů právnických osob, ale hlavně i v oblastech aktualizovaných a novelizovaných pro tehdejší zdaňovací období. Při zpětném ohlédnutí se to může zdát jako relativně banální úloha, ale tehdy jsem se domníval, že takové zadání je nad mé síly.

Nicméně, pustil jsem se do toho s plnou vervou a odhodláním. Studoval jsem zákony, články a sněmovní tisky, věnoval jsem se úkolu i doma ve volném čase a pravděpodobně jsem nad ním strávil daleko více času, než ode mě bylo očekáváno. Nakonec však v dotazníku bylo provedeno jen několik málo úprav, které úplně neodpovídaly mému pracovnímu nasazení.

Z objektivního hlediska je obtížné říci, zda jsem svou první úlohu splnil či nikoliv. Ano, díky relativně detailnímu bádání jsem objevil užitečné informace, avšak k jejich odhalení jsem strávil neúměrné množství času, který mnohdy nebyl zužitkován velice efektivně. Navzdory tomu, že jsem zadání splnil, neprovázela tento relativně drobný úspěch žádná euforie.

Cesta je víc, než výsledek 

V průběhu let jsem se naučil trávit svůj čas efektivněji a nehledět přímo tak na finální produkt, jako na trasu, po které se k němu dostanu. Samotný výsledek vás nic nenaučí, to nejcennější poznáte na cestě za ním. Tento přístup mi neskutečně pomohl jak v pracovním, tak v soukromém životě.

Samozřejmě daňové poradenství není bez svých překážek. Jestli hledáte tradiční „od osmi do pěti“ práci, tak jste rozhodně na nesprávném místě. Jestli rádi jezdíte na dovolenou v období leden až červen, tak radši přebookujte letenky. Jestli rádi po náročném dni odcházíte z práce domů s čistou hlavou, tak je možná na čase změnit vaše zaměření.

Ale bez výtek není žádná profese, úskalí potkáte všude a teprve pokud je dokážete překonat, tak se dozvíte, zda jste zvolili správně. Já jsem se toho za těch šest let naučil opravdu mnoho a za to jsem neskutečně rád. A teď nemyslím pouze znalostně (ať už je to DPPO, převodní ceny, DPH či jak probíhá daňová kontrola a na co si dát pozor na účtu „Opravy a údržba“), ale i osobně a společensky – umět jednat s lidmi (v našem případě klienty) či přednést prezentaci v cizím jazyce před několika desítkami lidí.

Daně tu budou stále, aneb co očekávám

Dlouho jsem se rozhodoval, jestli se sem tato kapitola vůbec hodí. Jestli v článku o zkušenostech s praxí mají místo budoucí očekávání. Jako člověk, který moc nehledí na strategické plánování a přemýšlí spíše v horizontu jednoho roku, jsem se této myšlence nikdy výrazně nevěnoval.

Asi bych lhal, kdybych řekl, že mě nemotivuje finanční stránka věci. Procházet životem s jakousi rozpočtovou stabilitou již od relativně brzkého věku rozhodně není špatné. Navzdory nelibosti široké veřejnosti tu daně v té či oné podobě budou pravděpodobně stále. Tento koncept přeci jen vznikl již zhruba před pěti tisíci lety v Mezopotámii, kde lidé místo převodu peněz na bankovní účet finanční správy plnili svou daňovou povinnost odevzdáním určitého podílu svého dobytka. Pravděpodobně tedy není nutné se strachovat o nestabilitu tohoto odvětví.

Zákonodárci zároveň dělají vše pro to, aby náš daňový systém udrželi na co nejvyšší úrovni složitosti. Vždyť v žebříčku indexů komplikovanosti daňových systémů se Česká republika v průzkumu z roku 2019 umístila na 85. místě ze stovky zkoumaných zemí. Pohybujeme se tedy na úrovni Ekvádoru, Chile, Nigérie, Mongolska, Vietnamu či Filipín. To je bezesporu špatná zpráva pro daňového poplatníka, ale ideální stav věcí pro daňového poradce (když pomineme zkoušku ohněm v podobě získaní osvědčení daňového poradce, která je nezbytným milníkem pro výkon této profese – na té rozhodně nic ideálního není).

Mezinárodní uplatnění v daních 

Problém by mohl nastat ve chvíli, kdy se budete snažit své znalosti uplatnit celosvětově. V dnešní době je oblíbeným trendem pracovat v zahraničí a vzhledem k tomu, že mezistátní pohyb pracovních sil nebyl nikdy jednodušší (tady možná bude lepší si představit, že článek píšu v květnu 2019 a ne v postapokalyptickém květnu 2021), nelze nikoho vinit z toho, že si chce užít trochu dobrodružství v ostatních zemích exotické Evropské unie. Ačkoliv se to může zdát nepravděpodobné, tak daně (obvyklé specifické pro každý národ) nabízí i tuto možnost.

Pokud (jako já) opravdu tíhnete k mezinárodnímu uplatnění a máte v plánu využít všechny ty vouchery, které jste za poslední dva roky nastřádali (já už jich mam plnou poličku), tak nezoufejte, i v daních máte šanci. Záleží však na tom, kterou cestu zvolíte.

Jistě, na počátku své kariéry nebudete mít moc na výběr, a když na chodbě zaslechnete, jak někdo zmíní „holku pro všechno“, tak se to s největší pravděpodobností opravdu bude týkat vás, ale časem se vám otevřou možnosti specializace a já vřele doporučuji po nich skočit. Plánujete tradiční trasu? Pak DPFO či DPPO je pro Vás ideální volbou. Chcete univerzálnější či dokonce mezinárodní uplatnění? Sáhněte po DPH nebo převodních cenách. Ne nadarmo se přeci říká „Devatero řemesel, desátá bída“ aneb „Nesrovnal je jenom jeden.“

KDO JE MICHAEL NERAD?

  • Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor Účetnictví a finanční řízení podniku
  • Již tři roky pracuje v Grant Thornton jako daňový poradce na pozici Senior Tax Consultant
  • Na začátku své kariéry se rozhodoval mezi profesemi právníka, psychologa či auditora, nakonec ale nad vším ostatním zvítězilo daňové poradenství