Cesta experta na strategické poradenství: od rodinné firmy přes velkou čtyřku do Grant Thornton

autor 30. listopadu 2020Instinkt, Partneři, Práce v GT

Dean má více než dvacetiletou praxi, působil ve vysokých pozicích řady poradenských firem. Věnuje se velkým korporátním klientům, zejména z odvětví energetiky, telekomunikací a veřejné sféry. Zaměřuje se na strategické poradenství, digitalizaci a rozvoj našeho týmu jako kompetenčního centra pro region. Rozhovor s Deanem vedla Karolína Štěpánková. 

Jaké byly tvoje začátky v Consulting Partners? Jaký je tvůj příběh „jak jsem se stal konzultantem“?

Consulting Partners byl vlastně takový start-up. Společnost jsme založili se čtyřmi kolegy a navazovali jsme na business, který jsme dělali pro německou poradenskou společnost se zaměřením na řízení, plánování, controlling a kalkulace velkých firem. V té době to bylo pole neorané, resp. nové, protože jsme v ekonomii opustili vše, co bylo spjato s plánovaným národním hospodářstvím, a hledali jsme cesty k novému „neplánovanému“ tržnímu hospodářství, které nás spasí. Porevoluční období otvíralo velké možnosti a my jsme měli možnost pracovat pro největší podniky v České a Slovenské republice.

Co mě přivedlo k poradenství? Bylo velkou výzvou podílet se na změnách a transformaci české ekonomiky. Začalo to asi už na vysoké škole, kdy jsem bojoval s předmětem Dějiny mezinárodního dělnického hnutí a následně pronikal do tajů Kapitalismus volné soutěže. Asi největší motivací bylo pracovat pro velké klienty a mít možnost něco ovlivnit.

Na vysokých pozicích jsi působil nejen v Consulting Partners, ale i v Deloitte, KPMG a Arthur D. Little. Jaké rozdíly vnímáš ve fungování jednotlivých společností?

Consulting Partners byla něco jako rodinná firma. Tým mladých ambiciózních lidí s cílem něco dokázat. Všichni jsme táhli za jeden provaz a uvědomovali jsme si, že společně to dokážeme, ale ne tak, jak se o tom mluví dnes.

Změna v Deloitte byla zásadní. Bylo třeba integrovat rodinnou firmu do korporace, a to není jednoduché. Vlastně si nejsem jistý, zdali se to vůbec podařilo. Kultura práce, a hlavně vztahů, byla odlišná. Už to nebyl jeden tým, ale spousta jakýchsi buněk, které se snaží pohltit ty ostatní. Nevydržel jsem tam dlouho – když jsem od další poradenské firmy obdržel nabídku, která se nedá odmítnout, s radostí jsem ji přijal. To nastalo přesně dva roky poté, co jsem do Deloitte nastoupil.

V KPMG byl silnější audit a bylo to znát. Byla to pro consulting těžká doba spojená s kauzou ENRON. Velká čtyřka nastavovala čínské zdi mezi consultingem a auditem. Dnes a denně bylo třeba řešit konflikt zájmu s auditory a daňaři a často se stávalo, že než byl konflikt vyřešen, o projekt v consultingu už nebyl zájem. Byla to trochu „konzervativní“ doba, kdy se ambiciózní týmy jen těžko prosazovaly proti „starým“ strukturám.

V Arthur D. Little to byla situace zcela jiná. Byl to vlastně druhý start-up v mém životě. Vybudovat od nuly strategické poradenství v regionu CEE, projít si úspěšným MBO (Management by Objectives) a být jedním z vlastníků nejstarší poradenské společnosti na světě. Založena totiž byla již v roce 1886. Opět zde byla možnost pracovat s mladým ambiciózním týmem a naší snahou bylo vybudovat consulting s lidskou tváří. Co to znamená? Vytvořit příjemné pracovní prostředí, kulturu, rytmus a organizaci práce, která umožní work-life balance, což je základním předpokladem pro zdravou motivaci a pohodu celého týmu. Brát práci jako koníček, těšit se z úspěchů společně s klienty a nedělat to násilnou formou, jak se říká, nelámat to přes koleno. Netrávit každou noc v práci, ale když je třeba máknout, tak to udělat. Snad se to alespoň trochu povedlo. Může to být dobrá inspirace i pro náš tým.

Co tě většinou motivovalo ke změně zaměstnavatele? Bylo to finanční ohodnocení, nebo spíš konkrétní projekty a klienti, za kterými ses přesouval?

Motivace byla různá. Consulting Partners bych popravdě nikdy neprodal, ale byl jsem přehlasován. Tato situace a zkušenost mně otevřely další obzory a možnosti, jak už to tak bývá. Hlavní motivací mi bylo naučit se něco nového, mít možnost pracovat pro velké klienty a také možná něco ovlivnit. Hodně důležitým aspektem byl vlastní rozvoj, protože consulting děláte dobře jen tehdy, když jste o krok před ostatními a děláte svou práci s láskou. Přesně o to jsem se snažil celý život, ale u všech zaměstnavatelů to nebylo a není možné.

Jak ses skutečně dostal do GT? Co tě k tomu vedlo a jak to celé začalo? Jaké rozdíly u nás vnímáš oproti zkušenostem z konkurenčních společností?

Před nástupem do GT jsem již téměř dva roky uvažoval o změně. Hlavním důvodem byl rozdílný pohled ADL a můj na consulting v regionu CEE. I přesto, že se nám dařilo z tak malé země, jako je Česká republika, exportovat naše know-how do zemí Blízkého východu nebo do Japonska, pořád na nás bylo pohlíženo trochu skrz prsty. Důvodem bylo i to, že jsem jako prioritu viděl rozvoj businessu v regionu CEE, a až potom v dalších částech světa. V tom jsme se názorově rozcházeli. Možná mohla změna přijít o trochu dříve, ale COVID ukázal, že tato filozofie byla naprosto správná.
A jak jsem se skutečně dostal do GT? David mi zavolal a nabídnul mi možnost spolupráce s tím, že by byl rád, kdybych prodával projekty v rámci GT, že to bude lepší, než prodávat projekty někde jinde. GT, respektive Facility, jsem znal od úplného začátku, stejně jako Davida a další partnery, kteří už dávno v GT nejsou. Lákala mě myšlenka posílit mladou ambiciózní firmu a předat své zkušenosti týmu, který má velký prostor pro další růst. Motivoval mě také záměr posílit a rozvinout tým pro strategii a digitalizaci.

Pohrával sis někdy s myšlenkou opustit svět consultingu a postavit se plně na stranu klientů? Pokud ano, jaká pozice by tě lákala?

Odjakživa jsem chtěl být ministrem průmyslu, snad se to někdy podaří. Je tu vlastně ještě jedna oblast, která by mě lákala. Je to založení fondu, který bude pomáhat s transformací středně velkých firem, kdy odměnou nebude consulting fee, ale získání podílu na firmě jako success fee za úspěšnou realizaci transformace.

Co je tvůj motor pro další a další projekty?

Motorem je schopnost něco ovlivnit, změnit věci k lepšímu. K něčemu, co dává smysl. Nejlépe to vystihuje asi tato věta: „Svoji práci dělám pro to, aby se klienti měli lépe a radostněji.“ Dělám to rád, s láskou a dovolím si říci, že práce je i mým koníčkem.

Baví tě víc práce s lidmi, řízení týmu, nebo spíš poskytování expertízy a hledání vhodných řešení pro naše klienty?

Nejvíce mě baví hledání nových řešení pro klienty, ale to nejde bez stejně naladěného týmu. Bez lidí takových, jako jsou v GT, bych si to nedokázal představit.

 Čeho bys chtěl v GT dosáhnout? Stanovil sis nějaké svoje interní cíle, které hodláš ve fialových barvách pokořit?

Vyměnil bych fialovou barvu za oranžovou 😊. A hned potom bych rád změnil povědomí o GT, povýšil GT brand na strategickou poradenskou firmu, která je schopna dodat end-to-end řešení, je první volbou zákazníka a zaměstnance, protože je vždy o krok před ostatními, umí předvídat budoucnost, disponuje unikátními řešeními, které nemá nikdo jiný, disponuje nejlepšími odborníky na trhu a hraje významnou roli v regionu CEE.

Kdo je Dean, když není konzultantem? Co tě baví ve volném čase?

Společenský tvor, který má rád ruch velkoměsta, dobré víno (hlavně Champagne), sport (lyže, kolo, inline, hokej, golf, badminton) v jakékoliv podobě a každému rád splní, co mu na očích vidí. Kromě toho všeho rád trávím čas se svou rodinou a všemi pěti dětmi.